Plemenitba  - Od říje k hřebení

O říji, březosti a porodu
Je jaro - období, kdy se rodí hříbátka, období, kdy mnoho majitelů kobylek plánuje jejich připuštění. Myslím tedy, že by nebylo od věci si říct (zopakovat) něco málo o říji, připouštění, březosti a porodu.
V prvé řadě je nutné mít přehled o říji - když ho nebudeme mít, nemusí se nám povést připuštění v ten pravý čas, a tím pádem kobylka nezabřezne. Takže:


Říjový cyklus

Říje (estrus) je vlastně fyziologický děj, během něhož se v organismu klisny vytváří vhodné podmínky pro oplození vajíčka. První říje může přijít teprve když je klisnička pohlavně dospělá - tedy zhruba ve 12-18 měsících. Obvyklé je, že klisničky narozené v létě (či obecně později v "sezóně") bývají dospělé později. Jestliže klisna dosáhne pohlavní dospělosti, neznamená to, že ji můžeme poslat na připuštění, nebo ji považovat za dospělou obecně. To si musíme ještě zhruba tři roky počkat, až dosáhne tzv. chovatelské dospělosti (ve 3-4 letech).
Klisna je zvíře takzvaně polyesterické, což znamená, že během jednoho roku má více říjových cyklů. U většiny klisen přichází říje zhruba po 21 dnech a trvá cca 3-9 dní. Říje se u klisen objevuje hlavně v teplejších ročních obdobích - jaro, léto a podzim (reprodukční období). Zima je obvykle obdobím pohlavního klidu (anestrus). Pohlavní cyklus si můžeme rozdělit trochu podrobněji do několika stádií:

Co ovlivňuje říji?
Třeba výživný stav - při špatném výživném stavu klisna ani nemusí začít říjet. Stejně tak nemusí říje přijít pokud bude klisna dlouhodoběji stresovaná např. samotou nebo pobytem v hlučném prostředí. Říje totiž nastává jen u vnitřně uklidněných klisniček. Dalšími faktory, které ovlivňují přítomnost říje jsou podmínky klimatické - zejména světlo (délka světelného dne) a teplo. Světlo bych si dovolila zdůraznit - prokázalo se totiž, že za tmy se produkuje hormon melatonin, ten pak zabírá místo jiným hormonům - například estrogenu a progesteronu (ovlivňují pohlavní cyklus klisny)... Svůj podíl na kvalitě a přítomnosti říje může mít také genetika a přítomnost hřebce - ta může stimulovat i kobylky s tichou říjí.
Celý pohlavní cyklus z fyziologického hlediska ovlivňují hormony. Některé z nich jsem již v textu okrajově zmínila. Jelikož mi přijdou velice důležité, budu jim věnovat ještě malou pozornost. Vyjmenuji ty nejdůležitější a pokusím se velmi stručně popsat jejich využití:

Jaké jsou příznaky říje?
Podle toho, jak se říje u klisny projevuje hovoříme buď o normální, tiché nebo bouřlivé říji.

Počítejte s tím, že každá říje - nejen bouřlivá - do určité míry narušuje tréninkový cyklus.

Připouštění


Když už tedy máme vysledované jak to má naše kobylka s říjí, můžeme ji připravit na připuštění. Připouštět bychom měli jen registrovaným (uznaným) hřebcem, protože jinak bychom si "vytvořili" koníka bez původu (poloviční původ je jak kdyby nebyl) a to by od nás nebylo zrovna rozumné! Počítejte s tím, že jestli hřebec, kterého jste pro svou klisničku vybrali, nestojí ve stejné stáji, budete muset svou klisničku dovést k němu. Nebo - pakliže hřebec je opravdu zdaleka, či pokud je možnost převozu nějak jinak omezena, můžete využít inseminace. Ještě jedna důležitá věcička - jestli je vaše klisna aktivní "sportovec", dejte jí nejméně! čtyři měsíce pauzy než ji zařadíte do chovu!

Klasické (přirozené) připouštění
V době říje jsou pohlavní orgány klisny celkem odolné proti různým infekcím (překrvení - zvýšená přítomnost bílých krvinek), přesto je velmi nutné důsledně dodržovat hygienu. U mnoha lidí můžete vidět, že přivedou klisnu, umyjí hřebce (v různých desinfekčních roztocích a jdou připouštět. No pravda, musíme uznat, že měli alespoň snahu o nějakou tu hygienu, ale popravdě udělali to poněkud naopak. Ten, kdo má být umytý především je totiž kobyla. Musíme jí důkladně - nejlépe mýdlem s desinfekčním prostředkem (např. hnědá Betadine) - umýt vulvu a okolí (oblast u hrbolů kostí sedacích). Často se stane, že se hřebec, než trefí na to správné místo, několikrát dotkne svým pyjem na různých místech v okolí vulvy - když bude klisna umytá, nemusí nás to vůbec rozčilovat, jelikož je čistá a hřebec tak nenanese do pochvy, žádné zbytečné nečistoty. Ovšem, jestli jsme umyli hřebce a kobylu ne? Jakmile se hřebčák dotkne někde jinde než má, ušpiní si svůj, tak pečlivě umytý a dokonce i vydesinfikovaný orgán, ale v tuhle chvíli už je to jedno....
Při připouštění by mělo být vždy více lidí - nejméně dva (dobří jsou tři), aby bylo dobře postaráno o klisnu i hřebce.
Kromě hygienických opatření je dobré klisně obandážovat ocas, některým klisnám je také nutné nasadit pouta (na zadní nohy), špatné nemusí být ani speciální měkké "bačkory", které se nasadí klisně na zadní nohy - ty jsem ale v ČR ještě neviděla. I když to je zřejmě jasné, přesto připomínám, že při připuštění nesmí být klisny podkované na zadek!
Ještě malá specialitka - pokud víte, že hřebec se při pouštění ostřeji zakusuje klisnám do krku, dopřejte jim ochranu - buď nějak "vypolstrujte" oblast, kde se hřebec zakusuje, nebo dejte hřebci košík.
Jde-li o hygienu hřebce, často je zvykem mýt ho po pouštění. Není to nutné, ale uškodit tím nemůžete.

Inseminace

Inseminace je moderní biotechnologie, která má v reprodukci koní velký význam a také má mnoho výhod. Inseminovat (tedy uměle oplodnit) lze čerstvým či zmrazeným spermatem. POZOR u A1/1 není inseminace povolena!

Výhody inseminace - ochrana proti přenosu pohlavních chorob ; maximální využití ejakulátu - z jedné "dávky" můžete připustit několik klisen (jak jistě víte, k oplození vajíčka stačí jedna spermie, v inseminační dávce pro jednu klisnu by mělo být 200 000 000 pohyblivých spermií a v jednom ejakulátu hřebce se nachází průměrně 10 miliard spermií) ; možnost posoudit kvalitu ejakulátu - pohyblivost, tvar a přežitelnost spermií, hustotu, barvu (smetanově bílá je OK, zelenkavá naznačuje zánět, načervenalá poukazuje na přítomnost krve - je nutné hřebce vyšetřit), zápach a množství ; snažší rozšíření kvalitních plemeníků v celosvětovém měřítku - představte si, že máte odvést svou kobylku na připouštění např. do Ameriky. Hrůza - takové náklady, raději si vyberete jiného plemeníka...! Ovšem když si necháte poslat zmražené sperma, budete ho mít rychle a pořídíte ho mnohem levněji... ; možnost "pojistit" si výborné sporťáky - mnoho koní jsou výborní sporťáci, ale majitel ještě nechce aby šli do chovu, pak si může nechat odebrat, zmrazit a uchovat sperma. Pokud by se milému koníkovi něco zlého přihodilo a on by nemohl připouštět, mají chovatelé alespoň možnost využít zmražené dávky a zachovat tak hřebcovu linii.

Čerstvé sperma - odebírá se pomocí umělé vagíny, k oplození je připraveno okamžitě a jeho životaschopnost je cca 48 hodin. Čerstvé sperma se může také krátkodobě "konzervovat" - zředit speciálními ředidly a zchladit na teplotu cca 4°C. Takto uchovávané sperma se pro inseminaci musí použít cca 12 - 48 hodin po odběru. Je výborné, že si od českého hřebce můžete nechat poslat právě takto konzervované sperma a můžete se spolehnout, že po naší maličké republice se k Vám dostane včas :).

Oproti tomu mražené sperma (dlouhodobě konzervované) můžete uchovávat i několik desítek let aniž by došlo k ohrožení oplozovací schopnosti, počítejte ale s tím, že rozmrazené sperma nemůžete znovu zmrazit. Navíc téměř 20-25% spermií rozmražení nepřežije, takže mrazit se může jen kvalitní sperma (zhruba 70-80% hřebců má mrazitelné sperma) a doba životaschopnosti spermií pro rozmražení se snižuje průměrně na 20 hodin. Pro zajímavost - sperma se mrazí v tekutém dusíku (-196 °C) na teplotu - 80 °C.

Kdo provádí inseminaci? Obvykle ji provede inseminační technik nebo veterinář, není ale problém, aby si ji provedl sám chovatel.
Tak tímto bychom mohli skončit s technikami připouštění.

Co dělat po připuštění?
V prvé řadě klisničku proveďte (ať jste připouštěli klasicky, nebo "umělou cestou"). Provádět byste ji měli několik minut proto, že když ji necháte jen tak v klidu stát, může se stát, že klisna začne sperma vypuzovat. No a pak už jen několik dní počkejte (sledujte také, kdy skončí říje!) a tak po 11.-15. dni může být provedeno sonografické vyšetření, které prozradí, zda klisnička zabřezla. Díky sonografickému vyšetření mohou být také zavčasu odhalena případná dvojčátka a jedno embryo může být mechanicky odstraněno. Ve většině případů, kdy dvojčátka nejsou odhalena včas (do cca šestnáctého dne), dochází k samovolnému potratu (obvykle obou plodů) a nebo hůře k velkým komplikacím při porodu případně i po něm. Na klisnu je to obrovský nápor a dá se hovořit o neskutečném štěstí, pokud celou tu peripetii kobylka přežije. Kromě sonografu lze pro zjištění březosti využít rektálního vyšetření - ale to až tak v 1. - 2. měsíci březosti. Dříve běžné vyšetření krve a moči (provádělo se tak kolem 120 dne od připuštění) se dnes obvykle nepoužívá. Opět zdůrazňuji - i když máte potvrzeno, že je kobylka březí, nepřestávejte věnovat pozornost říji - v březosti by se neměla vyskytovat a jakmile by se objevily příznaky, kontaktujte veterináře a požádejte o vyšetření. V době březosti je možné pozorovat u kobylky také psychické změny - bývá opatrnější, klidnější a lépe krmitelná.

Březost

Klisna je březí přibližně 333 dní (310-360) - tedy jedenáct měsíců. Asi tak 23 den březosti lze diagnostikovat srdeční puls zárodku. Když je zárodek ve třetím měsíci, je jeho vývoj tak daleko, že jej můžeme nazývat plodem.
V průběhu březosti je nutné klisnám dopřát dostatek pohybu a přizpůsobit krmnou dávku i pracovní vytížení - nepřiměřenost kteréhokoliv ze jmenovaných faktorů může mít za následek potracení, špatný prenatální vývoj jedince nebo i komplikace při porodu.
Dostatek pohybu zajistíme například prováděním nebo pouštěním do výběhu (kombinací obojího). Na kobylce můžeme dokonce i jezdit. Od osmého měsíce jí, ale již pro práci nevyužíváme, a už v polovině březosti musíme snižovat pracovní zátěž. Krmnou dávku zachováváme v celé 1/3 březosti, od sedmého měsíce se zvyšuje potřeba živin, upravujeme tedy krmnou dávku zvýšením množství koncentrovaných krmiv = více živin z menší dávky. V žádném případě nesmíme klisnu překrmovat, jelikož to vede k (po)porodním komplikacím. Asi 20dní před porodem omezíme dávky objemných krmiv a alespoň třikrát týdně dáváme mash a přidáváme mrkev. V krmivu by měl být dostatek vitamínů - zvláště pak A, E a C. Neméně podstatný je příjem bílkovin - hodně bohatá je na ně vojtěška, jetel a sója (!ale opravdu pozor na překrmení!).
Pokud o klisnu dobře dbáme, nastává v jedenáctém měsíci očekávaný porod.

Porod

JE VELICE DOBRÉ pokud je u porodu VETERINÁŘ nebo alespoň ZKUŠENĚJŠÍ ČLOVĚK!!!!!!!
Porod obvykle probíhá rychle a hladce (a hlavně v noci:)), jelikož klisna má (třeba oproti krávě) optimálně uzpůsobenou pánev. Pomoc při porodu obvykle tedy není nutná, proto se soustředíme hlavně na zajištění "hygienického zázemí".
Asi 2 - 5 dní před porodem probíhá "připravovací fáze", která spočívá v poklesu pánevních vazů, "vyčnívá" sedací a křížový hrbol, zvětšují se mléčné žlázy (vemínko), překrvují pohlavní orgány a přibližně 24 hodin před porodem se na strucích objevují tzv. "jantarové kuličky" (někdy nazývané taky krupička) - 1. výměšky mléčné žlázy.
Krátce před porodem klisna častěji močí, může nervózně přešlapovat, lehá si a vstává, začíná mít porodní bolesti a děložní stahy a značně se potí...
V mnohých z vás popis připravovací fáze možná vyvolá malý úsměv - "Proč se s tím tak rozepisuje, když stačí říct: Připravovací fáze probíhá tak, že se klisna tváří jakoby nic a jen nenápadně vyčkává až usnete, zmizíte... No a jakmile se probudíte, vrátíte... už můžete tak akorát obdivovat roztomilost novorozence...:)"., ale já si myslím, že je důležité mít informací co možná nejvíce.
Porod sám pak probíhá ve třech fázích.


Porodní pomůcky
Není na škodu vyjmenovat si pár věcí, které bychom při porodu mohli potřebovat. Takže - kus čisté látky, teplou převařenou vodu (nejméně dva litry), desinfekci (desinfekční roztok) a porodní provázek.

Někdy se bohužel stane, že se porod poněkud zkomplikuje. Komplikace mohou nastat jak ze strany matky, tak ze strany hříběte.
Možné komplikace

Polohy pravidelné a nepravidelné
Obvyklé je, že hříbě vychází z matky předníma nožičkama napřed a zády k ocasu. Hlavičku má pěkně položenou na natažených předních nožičkách (přední poloha). Stejně tak je v pořádku tzv. zadní poloha - nejprve vychází zadní nohy. Jakékoliv jiné polohy jsou nestandardní, nepravidelné a je velmi pravděpodobné, že hříbě budeme muset zatlačit zpět do dělohy a srovnat jej (to je ale práce pro zkušeného porodníka či veterináře, hříbátko je totiž nutné uvázat...). Náznakem nepravidelné polohy je až moc zvýšené pocení (což ale porodník - začátečník nemusí přesně odhadnout).
Jestliže má klisna velice silné porodní bolesti (nápinky), snažíme se urychlit vypuzovací fázi porodu (hříbátko opatrně pomůžeme vytáhnout). Krizovým místem při vypuzovaní hříběte jsou jeho lopatky a hrudník.

Potrat, abort, zmetání

Všechny tři výše uvedená slůvka znamenají jedno a totéž. Pokud k "přerušení" březosti dojde v jejím počátku, může být zárodek vstřebán a vy ani nemusíte postřehnout, co se vlastně stalo. Dojde-li k tomuto v pokročilejším stádiu březosti, pak už je to horší... Ke zmetání může dojít například kvůli stresu, kvůli podání špatných léků, kvůli nemoci - zranění nebo i z různých genetických příčin.

Ještě jedna "důležitost"

Přibližně 5 dnů po porodu dojde k výtoku, který ustává s první nastupující říjí - tedy 7 - 11 den po porodu. S nastupující říjí se pozmění složení mléka, což se obvykle projeví slabým průjmem hříběte. Při první říji můžeme klisnu připouštět, pokud ale byly při porodu jakékoliv komplikace, necháme říji přejít, klisna se "dočistí" a připouštíme až při další říji.
Hříbátka se často rodí s vadnými postoji, které se ale často sami upraví. Jediné, čemu bychom měli věnovat značnou pozornost a okamžitě začít léčit je překlubní postoj.

Ochroma

Ochroma může napadnout právě úplně malinké hříbátko a projevuje se vysokou horečkou (pozor hříbátka mají o několik stupňů vyšší teplotu než dospělí jedinci, ale to je v pořádku), otoky kloubů a potížemi s chůzí. Chceme-li hříbátko proti zákeřné ochromě ochránit, požádáme veterináře o podání séra proti ochromě. Musí být aplikováno hned první den po narození!

 

ZPĚT